Zkouším dál šít oblečení, tentokrát je třeba našeho klučinu zateplit na podzim a zimu. Vezmu si na to hřejivý flís a zkusím si sama vyrobit střih podle aktuálně padnoucího oblečení. Ufff, předsevzetí pěkná, nevím jestli pro mou šicí úroveň budou vůbec reálná?
Ale ano, nakonec to dopadlo – jinak bych to sem přece nepsala :-). Jsem spokojená, protože mi to dalo stráááášně moc práce a je to teprve můj historicky ČTVRTÝ kus ušitého oblečení. (Viz stránka Deník začátečníka.)
Střih
Ten jsem vytvořila obkreslením mikiny a kalhot, které klučina aktuálně nosí a sedí mu. Spotřebovala jsem na to kreslení nejmíň půl role střihového papíru, než jsem byla spokojená. Myslím, že znovu už to dělat nebudu – bylo to hodně náročné a raději nechám kreslení mikin a složitých střihů odborníkům. Jdu si napsat Ježíškovi o nějaké výtisky časopisu Ottobre, který mi nedávno poradila kamarádka. Uvidíme, jak se osvědčí.
Šití a materiály
Šiju na běžném šicím stroji, používám entlovací steh a tam kde je bavlněné plátno stačí normální rovný steh (bavlna stejně nepruží). Otvor pro hlavu jsem udělala dostatečně velký, aby se nemusel natahovat při oblékání – s bavlněnou látkou na kapuci by to stejně nešlo. Takže celá flísová souprava je prakticky bez pružných stehů.
Na oživení jsem použila bavlněné plátno z kolekce Backyard Baby, tady je kapsa na kalhotách:
Hodně mi záleželo na kapuci, aby zateplila hlavu i krk… Sice není vůbec pružná (kvůli tomu plátnu na ní), ale pod krkem myslím dobře sedí a dovnitř nefouká. (ehm, na nohavici dole je ještě značka fixou – málem jsem kalhoty udělala hodně krátké.)
Lemování na mikině (kolem obličeje, na rukávech a na dolním konci) je provedeno lemovací gumičkou. Hrozně špatně se mi to přišívalo! Použila jsem nejmíň sto špendlíků a podobné množství nevhodných slov… Ještě že šiju, když klučina spí.
Hotová flísová souprava
Udělala klukovi radost… A baví ho pozorovat zvířátka na obrázcích.
