Slyším trávu růst? – Ne, slimáci mi žerou zahradu!

Při vlahém jarním večeru si takhle sedím na terase a slyším trávu růst a je mi blaze. Pak si ale říkám, že ta tráva roste nějak stále hlasitěji a zní to spíše jako chroupání… po krátké inspekci přilehlého záhonu a odlovu několika slimáků najednou trávu růst neslyším. Spokojeně si sednu…….. a ráno koukám, že mi zmizely dýně.

Prostě jen tak: Večer jsem je zalila, byly tam, krásné mladé dýňové rostlinky, čerstvě přesazené z okenního parapetu – a ráno tam nebylo nic než pár ubohých pahýlků. Druhý den začal ze záhonů mizet čerstvě vyklubaný hrášek. Milovaný hrášek.

A to byl zlom. Že mi slimáci žerou okrasné kytky, to až tak nevadí, stejně jich je na záhonu spousta a o pár listů je neubude. I dýně bych zkousla, ač jsem je osobně po jednom semínku zasela do pidi květináčků. Okousané jahody taky přežiju…

Ale hrášek? Můj nejoblíbenější HRÁŠEK? Tím si slimáci podepsali vyhlášení války.  Zde skutečná, nijak nearanžovaná fotka, foceno před půlnocí. Také by Vás popadl takový vztek, že ano?

Kromě výše zdokumentovaného požírání hrášku ale slimákům chutná všecko možné, bez ohledu na vůni (mateřídouška), trny (dřišťál), samozřejmě bohyšky, poděnky a vše ostatní. Opět mohu doložit nočními snímky – zcela bez úprav „místa činu“)

Počátky mého boje

Můj první pokus o sběr slimáků byl zároveň mým největším šokem. Jednou takhle v červnu jsem vzala čelovku a šla se v noci podívat ven. Našla jsem asi 50 slimáků – v okolí jednoho záhonu, na ploše několika metrů čtverečních. Bylo mi do breku a zároveň jsem nevěděla, co s těmi posbíranými slizouny udělat. Odnesla jsem je tedy daleko na neudržovaný přilehlý pozemek a zasedla k počítači.

Velice mě inspiroval TENTO ČLÁNEK z blogu Potravinové zahrady. Můj laický přístup k zahradě se s ním velice ztotožnil a článek mi pomohl ujasnit si svoje priority při zákopové válce se slimáky.

Jak chci bojovat a proč

V různých dalších článcích jsem našla všemožné přístupy k boji se slimáky, podívejte se například zde: Slimák, nepřítel zahrady nebo zde:  Vyhlašujeme válku slimákům.

Pročetla jsem to a krátce jsem si zdůvodnila svůj postup:

• Chemie zamítnuta – děti pobíhají po zahradě, sbírají na co narazí, spolu s nimi vše zkoumá i Kocour a několik ježků
• Mechanické ohrádky z plastu – pro velkou vesnickou zahradu finančně neúnosné
• Pasti s pivem a jiným lákadlem – jsem líná je chystat a navíc opět jsou tu ti výše zmínění všeteční obyvatelé zahrady
• Chov kachen zahajovat nehodlám – místo slimáků pouze v noci bych měla kachní hromádky celodenně a stejně bych musela sbírat
• Sběr slimáků – Toto bude můj letošní způsob boje!

Jak slimáky sbírám

Prostě jdu a sbírám… Ale je kolem toho troška příprav a poznatků!

Slimáci vylézají až padne tma, nejlépe až padne i rosa. Kolem půlnoci už jich po zahradě leze spoustu, takže je sběr poměrně rychlý. Začínám kolem 22-23hod.

Co potřebuji:

• Dobrou čelovku – při pořádném světle se hezky zalesknou. (Ne že by šlo o tu estetiku, spíš o snadnější nález.)
• Na hlavu pokrývku – čelovka láká všemožný hmyz a ten pak zlobí ve vlasech (kapuce, šátek…)
• Kyblíček na sběr – patřičná velikost podle úrody
• Chirurgické rukavice – po jednom sběru se musí vyhodit, takže jednorázové jsou nejlepší
• Teplé ponožky a mikinu – kolem půlnoci už se dost ochladí

Zde slimáci při měsíčku

Úspěšný lov

A jak to bylo po tom prvním „šokovém sběru“, kdy jsem našla 50 slimáků na malinkém kousku zahrady?

• Noc 2: 560ks
• Noc 3: 390ks (došla mi baterka v čelovce, proto brzký konec sběru
• Noc 4: 450ks
• Noc 5: 220ks (při tomto sběru vznikly všechny fotky zde)

Ptali se mě, kam to dávám a jak vůbec takové množství slimáků vypadá? No, musím říct, že slimáci jsou poměrně skladní. Posuďte sami:

Zde je 100 kusů slimáků. (Ehm, můžete to přepočítat, drobná odchylka možná.)

Pro účely focení jsem sbírala do kelímku, jehož velikost si snad všichni umí představit, je to běžný velký jogurt. V kelímku (a okolo) je celkem 220kusů. Trochu se rozlézali, prevíti.

A co s nimi?

Nač chodit kolem horké kaše, řeknu to rovnou – uvařím je na kaši. Prostě do kyblíku naleju vařící vodu. V rámci možností je to snad rychlý konec. Pára z této kašičky není moc voňavá… Proto doporučuji celou akci provádět u připravené díry v zemi (stačí důlek), krátce zamíchat (aby se uvařili všichni) a urychleně polévku nalít do důlku a zakrýt připraveným materiálem (hlína, posekaná tráva apod.). Tak, hotovo.

Co jsem ještě potkala

Při takovém nočním sběru, když se 2-3hodiny pohybuji se světýlkem po zahradě, potkávám i zajímavější věci, než jen slimáky. Ježka jsem bohužel nevyfotila, potkávám se s ním téměř denně, ale zrovna v den focením jsem ho nezahlédla a ani nezaslechla. Je možné že ho vyděsily ty podivné blesky foťáku (čelovka mu nijak nevadí).

  

Malý kvíz na závěr

Kolik najdete slimáků? Nejdříve to zkuste, potom spočítejte „0“ pod fotkou – tolik jich tam je.

1 0 11 0 1 0 1 0 1 0 11 0 1 0 1

---

 

Jestli se také pustíte do lovu, přeju Vám krátký a chudý lov! 🙂 A co nejméně okousaných rostlinek…