Naše skleněné kuličky se proháněly v krabicové dráze, ovšem pro nemocné děti je to slabá zábava. Nový projekt teda nabyl větších rozměrů a vytvořili jsme pořádnou kuličkodráhu přes celé dveře. Snad to děti trochu zabaví, než nás opustí kašlíky a kapesníky.
Nevím co má kluk stále s těmi ruličkami, ale hrozně rád s nimi tvoří. Takže je schraňujeme v šuplíku a on je čas od času vytáhne a „mami, budeme tvořit s ruličkama!“ A máma vymýšlí a hledá inspiraci… Tentokrát to bylo téma ročních období.
Skleněnky dávali v nejmenovaném hyper-super-obchodě k nákupům, přímo si říkaly o využití na hraní. Proč jen jsou tak těžké a tvrdé, když my měli doma sedmiměsíční plazidlo? Nakonec jsme to vyřešili a teď, o rok později, jsme udělali i speciální kuličkodráhu.
